Jednou z nejdůležitějších úloh při
pěstování venkovních bonsají je správně zvolené umístění
bonsaje. Jen správný výběr stanoviště by měl zajišťovat zdravý růst
bonsají. Zvolené stanoviště by Vám mělo také poskytnout pěkný výhled na
bonsaje, i když je nepěstujete pro výstavy.
Venkovní bonsaje je dobré umístit na různých policích, lavicích na viditelném, slunném nebo polostinném místě, podle jejich druhu. Jsou to přece umělecká díla určena k prohlížení.
U některých
venkovních bonsají při jejich
pěstování je nutná zimní ochrana, která se liší podle druhů
bonsají a podle toho, jak je tuhá zima.
Venkovní bonsaje se mohou pro výstavní účely přenést do interiéru tak maximálně na den nebo na dva.
Prostým, ale nejdůležitějším faktorem při úspěšném
pěstování bonsají je zavlažování. Právě z toho důvodu zahyne více
bonsají než z jakékoli jiné příčiny. Protože se pro
bonsaje používají poměrně malé
misky, je vhodné, aby se zalévaly denně po celé jaro, léto i podzim. Nejlepší je zalévat shora za použití kropicí konve nebo hadicí s jemným rozprašovačem.
Hnojení je také důležitou součástí správného vývoje
bonsají. Nepřihnojované
bonsaje mohou sice přežívat, ale nebudou příliš prospívat.
Venkovní bonsaje přihnojujeme od jara do srpna, před zimou hnojení vynecháme.
Důvod přesazování je totožný jako u většiny rostlin, kořeny zaplní nádobu a je nutné udělat místo pro novou zeminu. Avšak oproti běžným rostlinám, kde vyměníme
misku za větší, u
bonsají tomu tak není.
Bonsajová miska je nedílnou součástí celkového uměleckého řešení a vybírá se speciálně proto, aby právě ona tvořila doplněk pro určitou
bonsai. Proto je nesmírně důležité zachovat vztah mezi
bonsají a její nádobou. Při procesu přesazování se seřežou kořeny, aby se udělalo místo v nádobě pro čerstvou zeminu, která umožní obnovení volnějšího růstu.
Aby
bonsaj zůstala dlouho naživu, musíte ji umět zasadit do patřičné polohy, zalévat, hnojit a přesazovat. Aby však
bonsaj byla navíc výstavním kusem pro vaše oči, je nutné, abyste
bonsaji upravovali tvar a vzhled. Zaštipování a sestříhávání konců větviček má za následek sekundární obrůstání dalšími letorosty na starším dřevu tenkých i silnějších větví a zvyšování jejich hustoty a zaplnění listy. Strom potom působí dospělým dojmem.