Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Sleva 5 % pro registrované

O bonsajích



Bonsaje již po staletí fascinují zástupce všech věkových i sociálních vrstev. Umění tvarování stromů, které pochází z Asie, v krátké době učarovalo i celé Evropě. Co jsou ve skutečnosti bonsaje? Jaká je jejich historie? Co je na nich tak pritažlivého?

Co znamená slovo "BONSAI"?

Bonsai je staré umění miniaturizace stromů a jejich pěstování v miskách. Doslova přeloženo má slovo bonsaj význam strom v misce, kde bon znamená miska a sai strom (také sázet). Přesnější definice říká, že bonsaj je miniaturní strom pěstovaný v misce, který je bonsajovými technikami tvarován tak, aby navozoval iluzi starého stromu. Ale "bonsai" v sobě zahrnuje mnohem více, než říká doslovný překlad. Obsahuje umělecký prvek, kterým se bonsai odlišuje od obyčejného stromku v květináči. Dalo by se říci, že vynikající bonsaj je z devadesáti procent umění a z deseti procent zahradnictví.

Historie bonsají:

I když se dnes běžně spojuje bonsajistické umění s Japonskem, vzniklo původně v Číně a obecná zásada pěstování stromů v nádobách sem byla možná přinesena ještě mnohem dříve z Indie. Japonsko bylo v osmém století našeho letopočtu pod silným čínským vlivem a zdá se pravděpodobné, že právě tehdy přijali Japonci bonsaj jako druh umění a přizpůsobili ho své tehdejší kulturní a zahradnické tradici. Bonsai po staletí byla a stále je významnou součástí japonské kultury. Právě z této dlouhé tradice se odvozuje nejen umělecké vnímání, ale i zahradnické postupy, které se nyní užívají po celém světě.

Přitažlivost bonsají:

Sama práce s malými stromky může být velmi uspokojivá, protože se s nimi člověk seznamuje z bezprostřední blízkosti. K tomu se připojuje výrazný symbolický charakter, který se v Asii stromům přikládá. Také v Evropě jsou stromy opředeny mnoha pověstmi. Proto má práce s nimi své kouzlo. Při tvarování stromu přichází ke slovu i sama osobnost pěstitele. Bonsaj může vyjadřovat bojovnost, harmonii, bujnost nebo hravost a vypovídat tak i o pěstiteli samotném.
 
 


"V trpělivosti a harmonii je skutečná síla" - japonské přísloví
 
 
 

Pokojové bonsaje:

Za pokojové bonsaje se považují rostliny ze subtropických a tropických klimatických oblastí. Pěstujeme je buď po celý rok v bytě, nebo je v létě můžeme umístit na balkon, terasu nebo verandu. Dáváme přitom pozor na náhlý přechod z bytu do venkovních prostor. Ostré slunce může spálit listy. Rostliny, které zůstávají celoročně v bytě se staví blízko okna na místo chráněné před úpalem nebo průvanem. V zimním období snesou spíše méně světla než horký vzduch od topení a studený vzduch od okna. Zalévání bonsají je složitější než ostatních rostlin a to zejména z toho důvodu, že je pěstována v mělké misce. Rostliny v bonsajových miskách se musí zalévat více či méně pravidelně a až na vyjímky vyžadují vlhký sůbstrát. Ne však trvale přemokřený. Pokud se nám stane a rostlina z nějakého důvodu shodí listy, musíme jí přizpůsobit i zálivku. Kdybychom ji zalévali pořád stejně nebo dokonce více, mohlo by se stát, že by jí začali uhnívat kořínky.
 
 
 
 
 

















Pokojové bonsaje - pěstování:

Na první pohled Vám prozradí síla listů vaší bonsaje, jak o ni pečovat. Obecně lze říci, že malolisté bonsaje jako Jilm, Serisa, Sagrécie, potřebují více světla a častější zálivku, než bonsaje se silnějšími listy jako jsou fíkusy, které vydrží déle bez zálivky a voda v podmisce jim neprospívá. Pro růst nových listů potřebují fíkusy stejně jako ostatní rostliny dostatek světla. Z druhů, které se používají na tvorbu bonsají však stačí fíkusům na udržení listů nejméně světla ze všech a proto mohou být i nejdále od okna. S trochou nadsázky se říká, že méně péče vyžadují už jen umělé rostliny. Fíkusy zaléváme vydatně až po proschnutí zeminy. Mají rádi „kořeny v teple“ a prospívá jim zálivka teplou vodou až 40 stupňů, nejlépe podmokem. Všem „pokojovkám“ prospívá tzv. letnění. V květnu až červnu provedeme kompletní odlistění. Ostříháme všechny listy a ponecháme pouze řapíky. Takto „upravenou“ rostlinu vyneseme na plné slunce. Rostlina nám za krátkou dobu znovu obroste a to i ze „spících pupenů“. Nové listy budou menší a bude jich více. Tento zásah můžeme provést jen pokud je rostlina v dobré kondici a má dostatek světla a tepla. Bonsai pak můžeme ponechat na venkovním stanovišti až do podzimních měsíců (září - říjen), kdy rostlinu znovu přeneseme na své místo do bytu. Více v kategorii jak pěstovat pokojové bonsaje


Venkovní bonsaje - pěstování:

Jednou z nejdůležitějších úloh je správně zvolené umístění bonsaje. Jen správný výběr stanoviště by měl zajišťovat zdravý růst bonsají. Zvolené stanoviště by Vám mělo také poskytnout pěkný výhled na bonsaje, i když je nepěstujete pro výstavy. Venkovní bonsaje je dobré umístit na různých policích, lavicích na viditelném, slunném nebo polostinném místě, podle jejich druhu. Jsou to přece umělecká díla určena k prohlížení.

U některých venkovních bonsají je nutná zimní ochrana, která se liší podle druhů bonsají a podle toho, jak je tuhá zima. Venkovní bonsaje se mohou pro výstavní účely přenést do interiéru tak maximálně na den nebo na dva. Více v kategorii jak pěstovat venkovní bonsaje